reklama 11B

Atypická myopatie koní v Česku: Výskyt, diagnostika a prevence

ikonka

Švýcarsko hlásí zvýšený výskyt atypické myopatie koní, belgická federace zveřejnila varování kliniky v Lutychu. Několik případů bylo zaznamenáno také v Česku. MVDr. Petr Jahn a MVDr. Eva Šamonilová analyzují výskyt a možnosti diagnostiky a prevence.
19.11.2026 12:00  |  Autor: MVDr. Petr Jahn, CSc., MVDr. Eva Šamonilová, PhD., Klinika chorob koní VETUNI Brno  |  Foto: Gabriela Rotová, poskytl MVDr. Petr Jahn, CSc.  |  FANCLUB  |  APLIKACE  |  Komentáře
reklama 12B

V posledních týdnech byl v některých evropských zemích zaznamenán u koní na pastvě zvýšený výskyt onemocnění označovaného jako atypická myopatie. Několik případů se objevilo i v České republice, proto zde uvádíme informace o výskytu, diagnostice a prevenci tohoto onemocnění.

Atypická myopatie (AM) je závažné onemocnění koní s vysokou mortalitou způsobené otravou hypoglycinem A (HGA). V podmínkách České republiky jsou hlavním zdrojem HGA nažky a semenáčky javoru klenu (Acer pseudoplatanus), méně často javoru jasanolistého (Acer negundo), invazivního druhu severoamerického původu. Zatímco javor klen roste převážně v horských oblastech, javor jasanolistý je v České republice soustředěn do teplejších nížinných oblastí, zejména Polabí, jižní a střední Moravy, a často se vyskytuje podél vodních toků. HGA je po absorpci v organismu metabolizován na metylencyklopropylacetyl-CoA (MCPA-CoA), který inhibuje enzymy podílející se na β-oxidaci mastných kyselin. Důsledkem je energetický kolaps svalových buněk provázený jejich rozpadem. Laboratorně bývá zjišťováno výrazné zvýšení aktivity svalových enzymů (zejména kreatinkinázy, CK) a zvýšená koncentrace acylkarnitinů v krvi.

Onemocnění se objevuje u pasoucích se koní sezónně v podzimním období (říjen, listopad), často po větrných dnech, kdy je na pastvinách velké množství spadaných nažek, a dále v jarním období, typicky v dubnu a květnu, kdy ze spadaných nažek vyklíčí semenáčky. Možným zdrojem toxinů může být také napájecí voda kontaminovaná nažkami. Literární údaje i naše zkušenosti ukazují, že ve stádech s výskytem AM se vedle klinicky nemocných jedinců vyskytují také koně s průkazem HGA v krvi bez jakýchkoliv klinických příznaků onemocnění. Zdá se tedy, že o tom, zda se u koně, který konzumuje nažky nebo semenáčky, vyvinou klinické příznaky AM, rozhodují kromě množství zkonzumovaného HGA i další faktory, jako jsou především fyzická aktivita, případně další stresové vlivy. Toto onemocnění může postihnout i novorozená hříbata, která se narodila klisnám bez klinických příznaků myopatie, přičemž toxiny se dostanou do jejich organismu přes placentu a/nebo mateřským mlékem.

Atypická myopatie v České republice

První případy atypické myopatie (AM) byly v České republice zaznamenány v roce 2011, ale onemocnění se na našem území nepochybně vyskytovalo již dříve. Během let 2011-2025 bylo referováno na Kliniku chorob koní Veterinární univerzity Brno a Veterinární kliniku Heřmanův Městec nebo konzultováno s těmito klinikami celkem 142 případů atypické myopatie. Z nich 81 bylo potvrzených (kromě klinických příznaků a elevace aktivity CK u nich byl prokázán HGA a/nebo MCPA-karnitin a zvýšená koncentrace acylkarnitinů) a 61 vysoce suspektních (koně vykazovali klinické příznaky myopatie a měli zvýšenou aktivitu CK nebo náhle uhynuli na pastvině s výskytem javorů, ale nebyl dostupný vzorek krve pro stanovení HGA, MCPA-karnitinu a koncentrace acylkarnitinů). Počty případů v jednotlivých letech byly variabilní - nejvíce případů (53) bylo zaznamenáno v roce 2018; naproti tomu v roce 2015 nebyl hlášen žádný případ. Z celkového počtu 142 koní 60 koní (42,3 %) uhynulo a 33 (23,2 %) bylo utraceno; celková mortalita ve sledovaném souboru tedy činila 65,5 %. Nejvíce postiženou věkovou kategorií byli mladí koně do dvou let věku. Nejmladšími pacienty v tomto souboru byla dvě novorozená hříbata, u nichž se vyvinuly příznaky myopatie během prvního dne života.

Sezónní výskyt

Výskyt případů atypické myopatie kolísal v jednotlivých měsících roku s nejvyšší četností na podzim. Během října a listopadu bylo ve sledovaném období zjištěno 91 případů (66 %). Z jarních měsíců byl největší výskyt AM zaznamenán během dubna a května – 32 případů (28 %). Z hlediska zastoupení lokalit byla AM zaznamenána ve všech krajích ČR, nejvíce v horských oblastech.

Klinické příznaky

Klinické příznaky AM odpovídají obrazu poškození svalů. Postižené bývá nejen svalstvo zádě a hřbetu, ale i svaly pletence hrudní končetiny a krk. Postižené svaly mohou, ale často nemusí být palpačně ztuhlé. Nejčastěji popisovaným příznakem je apatie a odmítání pohybu. V našem souboru pacientů byla uváděna neochota nebo neschopnost pohybu u 121 (85 %) koní. Dalším typickým příznakem je tmavé zbarvení moči, ale normálně zbarvená moč v žádném případě AM nevylučuje. V našem souboru pacientů byla tmavá moč pozorována u 101 ze 107 koní (94,4 %), majitelé šesti koní uváděli světlé zbarvení moči. Kromě ztuhlého a neochotného pohybu patřily v našem souboru pacientů mezi nejčastější příznaky pocení (103 ze 124 koní; 83 %), třes (70 ze 117 koní; 59,8 %) a porucha polykání (24 ze 128 koní; 17,8 %). Chuť k příjmu krmiva obvykle zůstává zachována, ale někteří koně mají zpomalený příjem krmiva a ojediněle bylo zaznamenáno ucpání jícnu. V některých případech připomínají klinické příznaky koliku (v našem souboru to bylo u 45 ze 127 koní; 35,4 %). Pokud chovatel v souladu se zažitou představou o léčbě kolikových onemocnění nutí koně k pohybu, způsobí další poškození kosterní svaloviny, což významně zhoršuje prognózu.

Diagnostika atypické myopatie v ČR

Pro potvrzení diagnózy atypické myopatie je potřeba kromě stanovení aktivity svalových enzymů (CK) vyšetřit koncentraci acylkarnitinů a prokázat HGA a/nebo MCPA-karnitin v periferní krvi. V České republice toto vyšetření provádí Laboratoř dědičných metabolických poruch Fakultní nemocnice Olomouc. Pro odběr a transport krve do laboratoře se osvědčilo použití kartiček pro novorozenecký screening dědičných metabolických poruch. Kapka krve (dried blood spot, DBS) nanesená na tuto kartičku umožňuje po úplném zaschnutí snadný transport vzorku do laboratoře poštou nebo kurýrem. Následný analytický postup zahrnuje extrakci analytů z DBS a vyšetření metodou tandemové hmotnostní spektrometrie, která prokazuje charakteristický profil zvýšených acylkarnitinů a umožňuje současně detekovat hypoglycin A a MCPA-karnitin. Metoda odběru vzorků je jednoduchá, vhodná pro terénní podmínky a díky snadnému transportu vzorků významně zpřístupnila laboratorní diagnostiku atypické myopatie v České republice.

Terapie

Antidotum proti toxinům obsaženým v semenech a semenáčcích javoru klenu a javoru jasanolistého není známo. Terapie proto spočívá zejména v aplikaci infuzních roztoků pro udržení objemu cirkulující krve, acidobazické rovnováhy, hladiny iontů, podporu tvorby moči a vylučování myoglobinu. Dále se podávají vitamíny, případně analgetika. Důležitou součástí terapie, kterou musí zajistit majitel, je zamezení fyzické zátěže. Koně s podezřením na atypickou myopatii se nesmí nutit k pohybu, ale přepravníkem transportovat do nejbližší stáje, poskytnout mu dobře podestlaný box a zavolat veterináře. Koně, kteří nejsou schopní se udržet na nohou a leží v boční poloze, je nutné pravidelně přetáčet a udržovat v suchu, aby se zabránilo rozvoji proleženin. Je vhodné podložit hlavu dekou, aby se zabránilo poškození očí a odřeninám. Důležitou součástí terapie je také zajistit pacientům tepelný komfort (vybavení stáje tepelným zdrojem, použití přikrývek) a kontrolovat odchod moči a trusu.

Prevence

Vzhledem k omezeným možnostem terapie a vysoké mortalitě je zásadní prevence atypické myopatie. Důležité je zabránit koním v přístupu na pastviny s výskytem javorů klenů nebo javorů jasanolistých, zejména v jarním a podzimním období. Pokud to z provozních důvodů není možné, je nutné poskytnout koním na pastvě dostatečné množství sena a omezit dobu pastvy maximálně na šest hodin denně. Koně, kteří se pasou na rizikových pastvinách, musí být kontrolováni, zda se u nich nevyvíjí některý z výše uvedených příznaků (ztížený pohyb, časté uléhání, celotělové pocení). Při podezření na AM musí být kůň stažen z pastvy, umístěn do stáje a podrobně vyšetřen.

Závěr

Atypická myopatie koní představuje závažné onemocnění s vysokou mortalitou, jehož výskyt je úzce spojen s přítomností javorů na pastvinách a v jejich okolí. Analýza 142 případů zaznamenaných v letech 2011–2025 potvrzuje výraznou sezónnost onemocnění s nejvyšším výskytem v podzimních měsících a současně upozorňuje na zvýšenou vnímavost mladých koní. Závažným zjištěním je také výskyt onemocnění u novorozených hříbat, a to i v případech, kdy jejich matky nevykazovaly žádné klinické příznaky. Tyto případy naznačují možnost transplacentárního přenosu toxických metabolitů z klisny na plod nebo prostřednictvím mateřského mléka, což vyžaduje další výzkum. Vedle javoru klenu je nutné věnovat pozornost také javoru jasanolistému, který může představovat dosud podceňovaný zdroj intoxikace, zejména vzhledem ke svému invazivnímu šíření. V prevenci onemocnění je zásadní kontrola pastvin a jejich okolí a omezení přístupu koní na kontaminované plochy, zejména v rizikovém podzimním a jarním období.

Pro včasné rozpoznání onemocnění je důležité, aby chovatelé i veterinární lékaři znali klinické projevy a při podezření na AM neprodleně zajistili laboratorní vyšetření. Samotná elevace aktivity CK u koně na pastvě sice podporuje podezření na atypickou myopatii, k potvrzení diagnózy je však nezbytné stanovení charakteristického profilu acylkarnitinů a průkaz HGA a/nebo MCPA-karnitinu. Zavedení diagnostiky ze zaschlé krevní kapky (DBS) významně usnadnilo dostupnost těchto vyšetření i v terénních podmínkách.

Vzhledem k vysoké mortalitě onemocnění a omezeným možnostem terapie je rozhodující především prevence a včasná diagnostika. Při podezření na atypickou myopatii je nezbytné omezit pohyb postiženého koně na minimum, neboť další svalová zátěž může průběh onemocnění výrazně zhoršit. Dosavadní zkušenosti zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu patofyziologických mechanismů tohoto onemocnění a individuální vnímavosti koní.

Podpořeno projektem NAZV: Diagnostika a možnosti prevence atypické myopatie koní v podmínkách České republiky (QL24010403).

Připojujeme také kontaktní údaje laboratoře Fakultní nemocnice Olomouc, která provádí vyšetření potřebná k potvrzení atypické myopatie.

Adresa laboratoře:

Dr. Eliška Ivanovová
Laboratoř dědičných metabolických poruch OKB
Dětská klinika
Fakultní nemocnice Olomouc
Zdravotníků 248/7
779 00 Olomouc

reklama 13C

NEJNOVĚJŠÍ
NEPŘEHLÉDNĚTE